Prométheus

Sloka 1:

Oheň v rukou, co pálí i hřeje,  

světlo, co prořízne temné mlčení.  

Sám proti bohům, co kradou naděje,  

na skále ticha, kde vítr zní.  

Krev v kameni, srdce v plamenech,  

řetězy zpívají píseň vzdorovou.  

Refrén: 

Prométheus, nositel světla,  

tvá vina je věčná, tvůj plamen trvá.  

Oheň nás spaluje, oheň nás chrání,  

zůstal jsi sám, ale změnil svět.  

Sloka 2:

Každé ráno přichází nový trest,  

dravec trhá, neodpočívá.  

Tvoje tělo je polem, kde roste vzdor,  

tvé kosti jsou mostem k našim snům.  

V očích máš jiskru, co nezhasíná,  

Tvé mlčení volá víc než slova.